Češi a investování? Stále převládá opatrnost

To, že Češi jsou převážně konzervativní a vyhýbají se riziku jako „čert kříži“, je poměrně známý a dlouhodobě trvající fakt. Obliba spořících nástrojů vyplývá z nadále poměrně nízké finanční gramotnosti, nerozvinutosti kapitálového trhu v České republice či neblahé zkušenosti starší generace s vývojem investičních fondů z devadesátých let. Pokud se k tomu přidají mediálně propírané kauzy o krachu dluhopisových emitentů, fondů dle §15 ZISIF či pochybných krypto projektů, není se ani čemu divit.

Úspory domácností pod drobnohledem

Pohled na strukturu úspor domácností v České republice z dílny Ministerstva financí prozrazuje, že bezmála polovinu z celkových 5,8 bilionu korun umístěných v rámci produktů finančního trhu drží Češi na netermínovaných vkladech. Pozitivní změnou alespoň je, že vzhledem k výraznému nárůstu úrokových sazeb je patrný trend přesunu prostředků z běžných na spořící účty.

Ze stejného důvodu vidíme výrazný nárůst popularity termínovaných vkladů (9% podíl na úsporách), prostřednictvím nichž si lidé fixují současné vysoké úroky po delší dobu. Naopak pokles zájmu je patrný u stavebního spoření, kde Češi drží necelých 6 % svého finančního majetku. Tento trend bude navíc vzhledem ke snížení státní podpory na polovinu pravděpodobně pokračovat.

Přetrvávající obliba konzervativních fondů

Pozitivní je, že rostoucí finanční gramotnost se příznivě propisuje do zájmu o investiční fondy, v nichž Češi drží 14 % svých úspor. Jde tak jednoznačně o nejoblíbenější nástroj, prostřednictvím kterého mohou běžní lidé investovat. Ke konci prvního čtvrtletí 2023 konkrétně ve fondech kolektivního investování dle statistik AKAT lidé vlastnili majetek dosahující 780 mld. CZK.

I v tomto případě je však patrné, že Češi se s rizikem raději drží při zemi, když mezi nejpopulárnější kategorie patří smíšené a dluhopisové fondy. Do čistě akciových produktů je totiž investována jen necelá čtvrtina všech prostředků. I v rámci fondového světa je navíc v poslední době patrný nárůst obliby produktů těžících z prostředí vysokých úrokových sazeb, ať už jde o fondy investující do dluhopisů či nástrojů peněžního trhu.

I v „penzijku“ hrajeme raději defenzivu

Kapitolou samou pro sebe jsou pak penzijní fondy, které zaujímají 10% podíl na finančním majetku domácností. Bohužel z pohledu objemu spravovaného majetku stále vedou především transformované fondy, které si od roku 2013 již sjednat nelze. Konkrétně je v rámci starého Penzijního připojištění investováno ke konci 1Q 2023 bezmála 460 mld. CZK, v nových fondech Doplňkového penzijního spoření je to pak „pouhých“ 130 mld. CZK. Češi si doslova zamilovali garanci nezáporného zhodnocení ve starých fondech a drží se jich zuby nehty. A to navzdory faktu, že jejich výkonnost se v posledních letech potácela kolem nuly a kupní sílu prostředků tak nekompromisně rozpouštěla inflace.

Konzervativní přístup Čechů bohužel přetrvává i v nových účastnických fondech DPS, kde si klienti mohou vybírat investiční strategii. V jejich rámci je do akcií investováno jen 35 % všech prostředků navzdory tomu, že většina střadatelů má dlouhodobý investiční horizont. Za vše pak hovoří informace, že v rámci všech penzijních fondů (transformovaných i účastnických) je do akcií investováno pouze necelých 8 % klientských prostředků! Češi se tak zjevně chovají v naprostém rozporu se základními investičními poučkami, neboť s rostoucím horizontem si mohou dovolit zařadit větší podíl rizikovějších nástrojů, a to zejména v kombinaci s pravidelnou investicí.

Srovnání se západním světem nepřekvapí

Pohled na mezinárodní statistiky potvrzuje známý fakt o naší konzervativní nátuře. Češi se v podílu peněžních prostředků na celkových finančních aktivech drží na předních příčkách. Konkrétně podle metodiky OECD s hodnotou 45 % na jedenáctém místě v rámci sledovaných zemí, tedy bezpečně v první třetině nejkonzervativnějších národů. Vyšších podílů depozit dosahuje například Polsko, Slovensko, Řecko či Turecko. Naopak valná většina vyspělých zemí se vyznačuje tím, že jejich občané neshromažďují velké objemy aktiv na depozitech a snaží se volné prostředky investovat.

Průměr západního světa se drží někde okolo 30 %, těchto hodnot dosahuje například Francie, Itálie, Finsko či Velká Británie. Mezi národy, které drží hotovost nejméně, patří Spojené státy s 13% zastoupením depozit. Navíc pohled na rozložení prostředků v USA potvrzuje známý fakt, že Američané „mají pro strach uděláno“, když 57 % aktiv v rámci tamních investičních fondů tvoří právě akcie, což je téměř 2,5násobný podíl oproti v ČR!

Kde hledat příčiny přílišné opatrnosti Čechů?

Jednotlivé statistiky se mírně liší, nicméně můžeme říci, že s investováním má v ČR alespoň nějakou zkušenost přibližně 40 % dospělé populace. Logicky jde přitom ve větší míře o muže s nadprůměrnými příjmy a vyšším vzděláním. Za největší překážku před vstupem do světa investic lidé považují strach, že přijdou o peníze. Češi mají zároveň obavu z podvodů, nemají jasno kam přesně investovat či nedisponují dostatkem volných finančních prostředků.

Pokud už se lidé rozhodnou investovat, nejčastěji k tomu podle studie AKAT v 35 % případů využívají svého finančního poradce. Oblíbené jsou však i nejrůznější internetové platformy, přičemž přibližně 21 % investorů preferuje cestu prostřednictvím svého bankéře. Nejdůležitějším faktorem pro výběr té správné investice je pro většinu lidí poněkud nešťastně dosavadní výnos. Přitom základní pravidlo investování říká, že historické výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Češi se při svém rozhodování rovněž zaměřují na důvěryhodnost společnosti, která investici nabízí, či potenciální nadvýnos vůči inflaci.

Vzhledem k dosavadním zjištěním je v Česku poněkud překvapivá obliba kryptoměn, do kterých podle analýz AKAT investovalo 12 % dotázaných. Kryptoměny jsou pak pro zajímavost obecně nejvíce populární v rozvíjejících se zemích, když například v Nigérii, Thajsku nebo Turecku s nimi podle mezinárodních statistik přišlo do styku přes 40 % lidí.

Osvědčená ochrana před inflaci? Akcie a nemovitosti

Vzhledem k rizikově averzní nátuře tuzemských obyvatel značná část jejich úspor v posledních letech výrazně ztratila na kupní síle vlivem proběhlé inflační vlny. Stačilo přitom peníze odkládané na mnoho let dopředu investovat do aktiv s vyšším výnosovým potenciálem a prostředky by byly ochráněny.

Vždyť akcie či nemovitosti za posledních 10 let zaznamenaly vysoké růsty a dokázaly inflaci překonat. Je nutné si uvědomit, že při dlouhodobé investici volatilita není zásadním problémem, důležitý je finální výsledek v závěru investičního horizontu. Tak proč stále nechávat tak výrazný podíl volných prostředků zahálet v konzervativních nástrojích?